14.12.2017,  Fenix Pohoda

Talentovaný Jakub Černý (24 let), pochází z Jeseníku a nyní bydlí Praze. Živí se jako grafik, ale už od mala koketuje s hudbou. Od roku 2009 se věnuje hudební produkci a snaží se stále zdokonalovat a objevovat nové možnosti. Ve svém „domácím studiu“ píše texty, produkuje nápady a nahrává. Zpívám jen angličtině, protože ten jazyk prostě miluje… Rád dává do songů nějaký příběh a chce předávat pomocí textů a melodií nějakou message, protože jedině tak pro něho hudba má smysl. I přesto má ale někdy chuť se odvázat a udělat nějakej pořádnej úlet, jako třeba song Barricade. 🙂 Have a nice day.

6.12.2017,  Fenix Pohoda

Kapela z Třebíče představuje své skladby v našem vysílání. Můžete se těšit na Lucii Švaříčkovou,která vládne zpěvem dále na klávesy doprovází Štěpán Kovář,kytaru ovládá Petr Jonáš,baskytaru bere do ruky Jakub Lamich,saxofon a klarinet má pod vládou Jakub Kovář,za bicí usedá Matouš Benda a celé složení uzavírá na housle Darina Růžičková.

26.11.2017,  Cestujeme, Lukáš Pirný

Je čas vydat se prozkoumat, jaké je tento rok víno. Roky jsem jezdil do oblasti Velkých Bílovic, kde je naprosto úžasná příroda. Kolem mnoho vinic, stezek na procházku, výhledů a též krásné sklípky, které lemují uličky. Byť je to úžasné, stojí za to poznat i jiná místa. Bereme si na pátek volno a vyjíždíme brzy ráno, máme ještě nějaké plány. Dálnice D1 je celkem v normě a nikde nečekáme. Naše první zastavení, cílové místo je vodní svět v obci Pasohlávky. Je mi to tu povědomé. Ano, jel jsem tudy směrem na Vídeň na vánoční trhy, ale o tom třeba jindy. O vodní zábavě v Pasohlávkách jsem poslední dobou slyšel často, a tak jsem koukl na jeden nejmenovaný portál a sehnal vstupné za poloviční cenu, a to se hned jede jinak. Přijíždíme na parkoviště, které stojí hned vedle ohromné budovy...

21.10.2017,  Fenix Pohoda

Jdu si tak v klidu po ulici,a najednou před sebou vidím čtyři kluky jak jeden vedle druhého sedí na vyhřátém betoně,a povídají si o tom jaké dobré zážitky si odnesly z prázdnin.Najednou jeden z nich vstane a vykřikne na mě:“Co si to dovoluješ!?“Co bych jsi dovoloval, já se jen procházím,odpověděl jsem.“Vidíte to jo?Ten kluk mi šlápne na nohu,a ještě se vymlouvá na to, že se jen tak prochází.“V tu chvíli se mi zatajil dech,nevěděl jsem co mám dělat,a v duchu jsem si kladl tyto otázky:Mám se omluvit?Vrhnou se na mne všichni?Nakonec se z toho nevyklubalo nic velkého,prostě jsem se omluvil a šel jsem dál.Mimochodem jmenuji se Patrik.Jsem tady nový,s rodinou jsem se sem přistěhoval teprve před týdnem,tudíž tu nikoho neznám.Mám mladší sestru Karolínu,a starší sestru Martinu...

7.9.2017,  Cestujeme, Lukáš Pirný

Hurá. Rok se nachýlil a je tu naše každoroční voda. Letos to bylo jednoduché. Nějak jsme se všichni shodli, že se pojede Ohři. Nikdo si ji za ty roky nepamatoval, a tak jsme byli zvědavi, jak to tam vypadá s kempy, občerstvením, a tak vůbec.  Je okolo 7. hodiny a na Hlavním nádraží, kde máme sraz, je docela cvrkot. Jako obvykle nejedeme všichni, a tak běžíme vyřídit úpravu počtu osob na jízdence, aby nebyl ve vlaku problém. To ještě nevíme, co nás s tou jízdenkou čeká za dobrodružství. Vlak na Vary se značně plní a nakonec je opravdu plně obsazeno. Šli jsme štěstíčku naproti a máme místenky. Jedeme na dvě party. První jela o den dřív a udělala si fajn den v Lokti, kde se k nám druhý den připojuje. V Lokti dáváme na náměstí oběd a užíváme si klidného výhledu po náměstí...