kategorie Lukáš Pirný

Bílek a okolí

Vysočina je krásná. Obzvláště Chotěbořsko. V rámci víkendové pohody beru psa a jdu na kratší procházku. Přeci jen, když je člověk trochu unavený, spí se lépe. To platí i pro mého psa. Předvečerní počasí bylo skvělé. Sluníčko, bezvětří. Z Bílku vyrážím podél trati, která vede směr Ždírec nad Doubravou a dál směr Pardubice. Není to náhodou, že podél trati. Člověk tu nikoho nepotká a můžu pustit psa. Takže oba můžeme relaxovat. Rozhled do kraje je příjemný, uklidňující. Vše zelené, nebe modré, klid. Dostávám se k místu, které raději míjím po kolejích. Stezka vede kolem bývalé hájovny, kde nynější obyvatelé mají dosti zuřivé psy. Občas se nějaká ta díra v plotě najde a nechci být ten, kdo to zjistí. Nějaké zážitky mám a 300 m po kolejích není tolik. Samozřejmě jsem opatrný...

více...

Jak jsme jeli Otavu

Už před prázdninami, jako každý rok, se rozhodujeme, jakou řeku letos pojedeme. Nakonec volíme Otavu, kterou jsme jeli před pěti lety. Je srpen a vyrážíme. Před námi jsou čtyři dny, tak hurá do lodí, které si půjčujeme v Sušici. Ceny se od posledka nikterak nezměnily, což je příjemné. A máme před sebou necelých 17  km. Voda je neuvěřitelně čistá, spousta ryb. Netrvalo dlouho a vodní bitva byla na světě a první převrácené lodě též. Abych upřesnil, vydáváme se na vodu poslední týden v srpnu. Obavy, zda bude dost vody a teplé počasí, byly nakonec zbytečné. Slunce pracovalo na sto procent. Naopak bylo několik benefitů. Prázdné jezy, kempy, stánky, hospůdky. Prostě luxus. Blížíme se k prvnímu cíli, který je pro nás v Horažďovicích na levém břehu...

více...